18.12.2020

Když člověk přijde v Bratislavě na Hviezdoslavovo náměstí, dostane se mu pohled na místo, jehož krásy zná už předem, spatřil je totiž už v jiných městech. Jen zeleně je tu k vidění možná trochu víc. Pod klenbou mohutných stromů prochází všechna ta místa příznačná pro každé náměstí. Tohle má však jednu zvláštnost. Když se necháte zlákat zpěvem ptáků a stínem stromů, když vystoupáte do jejich korun a budete pokračovat dál, otevře se vám pohled na nové, předtím neviditelné město. Je to město plné nových pohledů, město které překypuje obrazy. Chodníky jsou zde umístěny v různých výškách, spojeny jsou schodišti, žebříky i vysunutými lávkami, vyčnívají z nich vyhlídky a plošiny, které vám umožní vnímat krásy nového místa.

Projekt Městské ferraty dává  návštěvníkům možnost zažít náměstí z jiné perspektivy. Otevírá jim nové pohledy, pomáhá vnímat a lépe poznávat zeleň na náměstí, život v korunách stromů, spleť budov a střech Starého Mesta. S cílem maximálně zjednodušit a odlehčit vizuální stránku lávky se projekt odpoutal od snahy být bezbariérovým řešením. Zbavil se ramp, které opticky narušovaly podobu střech. Lávky jsou projektovány co nejsubtilnější a vzniká projekt městské ferraty. Projekt dostal nová pravidla, nezabývá se  sklonem střech. Lávky jsou vždy odsazeny od hřebene ve vzdálenosti zabezpečující uživatelům budov odpovídající míru soukromí. Proto je odsazení u městských staveb 90 cm, u škol a budov spolků 120 cm a 200 cm u nemovitostí v rukou soukromých osob. Stezka je rozdělena na dvě úrovně obtížnosti, které mimo jiné definují i šířku stezky. Okruh s menší náročností se nachází na západní straně náměstí, skládá se z lávek širokých 90 cm a doplňují ho vyhlídky, terasy či tribuna. S náměstím ho spojují schodiště, pokud by však stoupání po nich bylo pro někoho příliš náročné a nestačilo by mu odpočinout si cestou v jedné ze sítí v korunách stromů, nabízí se zde možnost využití výtahu.  Náročnější část stezky provede návštěvníka spletí střech směrem k Slovenskému národnímu divadlu. Lávky se zde zúžují na pouhých 70 cm a schodiště vystřídají strmé žebříky. Odměnou za zdolání tohoto úseku, zajímavého i pro zkušené sportovce, může být procházka mezi sochami na střeše VŠVU.